365 - den 102. - NOVÝ ROK MŮŽE PŘIJÍT....

Dobrůtky jsou připravené a večer může začít...
Mnoho let jsme s Honzou trávili Silvestra u naší kamarádky Drahušky - ale to jsme ještě nevěděli, že budeme spolu.... Až před 12ti lety nás to pár minut po půlnoci napadlo a už to tak zůstalo...
Co máme Honzíka, tak jsme v tento den doma a užíváme si klid... a ani Drahuška už není mezi námi...
Tentokrát s námi celý večer vydržel i Honzík - hráli jsme hry, povídali si....
Půlnoc byla plná rachejtlí a Honzík nadšeně rozléval dětské šampaňské.....
I když to nepatří už do tohoto dne, tak jsme hry hráli i po půlnoci a když jsme s Honzou chtěli konečně spát, tak se nám konečně podařilo ve 2hod ráno odchytit nepolapitelného prcka a odvléci ho do postele...

Sbohem, starý roku! A ať je ten nový šťastný a veselý a přinese jen vše dobré....!!

365 - den 101. - VÁNOČNÍ HOREČKA SKONČILA...

Jeli jsme s Honzíkem do Obi koupit babičce tradiční orchideu k Novému roku.
Trochu nás ale překvapila "výzdoba" - tam, kde ještě před několika dny zářily ozdoby a doplňky všech barev, bylo smutné poloprázdné skladiště.....
Vánoce skončily - ať žije jaro......

365 - den 100. - OPOŽDĚNÝ DÁREK....

Již 100 dní píši tento blog. Asi by se hodila nějaká oslavná fotka, ale bude úplně obyčejná.
A vlastně i z obsahu fotky byla radost veliká - jen čekání na balík pošta kapičku prodloužila....
Objednala jsem rodině pod stromeček další úžasné kousky od Tupperware - takže dárek společný a hlavně praktický!

365 - den 99. - Jůlinka

Z pod tohoto stromečku u kamarádky Zuzky si Honzík své dárky odvezl už na Štědrý den.
Dnes na něj pod stromečkem čekala alespoň kamarádka Jůlinka....

365 - den 98. - TADY SE ZASTAVIL ČAS...

Udělali jsme si krásné odpoledne - svezli jsme se vláčkem na Hlavní nádraží, koupili pár knížek v Luxoru, nádherně se prošli po Václavském náměstí a abychom splynuli s davem, tak jsme i navštívili nějaký ten obchod.... Chlapi mé zkoušení trpělivě vydrželi:-)
Zato pak proběhla odměna v Havelské koruně... A ani o svařáček na Václaváku jsem nepřišla...

Vždy, když nikam nechvátáme a nacházíme se v této lokalitě, tak se musíme zastavit u dvou tramvajek - někdy je jen pozdravíme, někdy zajdeme....

Tady se zastavil čas a ani koleje už dávno nikam nevedou....

365 - den 97. - DALŠÍ NADÍLKA.....

Tento vánoční svátek máme tradičně vánoce u Richarda.
Je to vždy půl dne plné pohody, krásného povídání, úžasné atmosféry. A samozřejmě i plné dobrůtek a dárků.....
Fotografií zároveň plním to, že se tu a tam má pisatelka blogu také zvěčnit....
Richard je nabalený "nesvátečně" - v průběhu krásného vánočního turné pořádně prochladnul.

365 - den 96. - MANEKÝN...

Dnes byl I. svátek vánoční a my jsme jeli tradičně na sváteční oběd k mamince-babičce (dopoledne ji už Honza odvezl domů, aby vše připravila).
Honzík si musel vzít svoji novou bundu, z které měl velikou radost(dovezl ji Ježíšek z Anglie...:-) )
Hned před domem jsem ho v ní musela vyfotit, protože v poslední době focení "s něčím" nebo "v něčem" docela vyžaduje...

Tato fotka mne ale dnes zachránila - svátky jsme totiž všichni více-méně (mimo Honzíka) promarodili a tak jsme po obědě jeli domů a padli.....

365 - den 95. ŠTĚDRÝ DEN (fotoreportáž...)

Štědrý den má u nás už mnoho let své tradice - začínáme u oběda - u řízků u naší kamarádky Zuzky. Je to velice příjemné - piopovídáme si, zasmějeme se a jedeme domů v klidu dodělat přípravy...

Babička letos napekla podle svých slov "jen" 18 druhů cukroví.... toto je jen vzoreček....

Já jsem si také trochu hrála a vznuklo 10 druhů..... Naštěstí toho pak dost rozdáme.

Přípravy pro Ježíška v obýváku jsou hotové a raději sem už nebudeme chodit, abychom ho nevyplašili....

Štědrovečerní večeře může začít... Dobrou chuť a pozor na kosti.....

A zase jsme ho nestihli - zatímco jsme večeřeli, tak dal Ježíšek pod stromeček dárky... (fotka je milosrdná - nejsou vidět ty vzadu....hlavně, že vždy říkáme jen pár dárků...)

No a po dlouhém rozbalování to asi vypadá v každé rodině stejně - její příslušníci se ztrácejí v hromadách dárků a papírů a stužek......

Jako vždy byl Štědrý večer nádherný. Honzík rozdával balíčky a většinou i podle písmenek poznal, komu patří. Vždy, když si rozbalil svůj dáreček, tak se podíval směrem k balkónu a vykřikoval :" Děkuji Ježíšku, to jsem si přál!" nebo "děkuji Ježíšku, tos mne potěšil"....

Na vánocích je nejkrásnější pozorovat dětskou radost u stromečku...

DĚKUJEME JEŽÍŠKU! A DĚKUJEME I ZA TO, ŽE JSME TU MOHLI BÝT VŠICHNI 4 VE ZDRAVÍ I S NAŠÍ BABIČKOU!

365 - den 94. - STROJÍME STROMEČEK

Dnes odpoledne jsme si s Honzíkem pustili strejdovo nové CD s koledami, zpívali si a zdobili stromeček, aby nám pod něj mohl Ježíšek něco přinést......

A když bylo hotovo, tak si Honzík musel vyzkoušet i svoji první prskavku...

365 - den 93. - AHOJ KAPŘÍKU...

Dnes jsme s Honzíkem a babičkou jeli koupit kapra.
Odvezli jsme ho k babičce do vany a Honzík byl nadšený a pořádně umáčený....:-)
Musela jsem mu vysvětlit, že kapřík je sice prima, ale chová se proto, aby pak skončil na talíři....

Kupodivu to vzal statečně a před odchodem se s kapříkem rozloučil....

365 - den 92. - POKLIDNÁ NEDĚLE

Dnes jsme prožili docela klidnou neděli.
Ráno jsem musela do centra na jednu pracovní schůzku a abychom se užili všichni 3, tak mužská část rodiny mi dělala doprovod.
Když jsem skončila s jednáním, šli jsme se podívat na dopolední Staroměstské náměstí. Stánky měly už otevřeno, všude spousta cizinců a nad ohněm se opékaly obrovské šunky - je libo 10 dkg za 89,-Kč....??
Honzík stále prohlašoval, že by si něco dal, ale tohle ho naštěstí nelákalo....
Honza zhodnotil situaci a směr naší cesty byl jasný - HAVELSKÁ KORUNA!
Mají zde skvělou domácí kuchyni a my sem rádi občas zajdeme. Jídelní lístek je úžasný a když jsem Honzíkovi přečetla, že mají šišky s mákem, tak jeho radost neznala konce..:-)
Na celou restauraci vykřikoval, že šišky jsou lahůdka, že sní celý talíř sám a že si konečně užije...:-)
Personál se smál a já jen vysvětlovala, že našemu dítěti dáváme pravidelně alespoň 1x týdně najíst......:-)
Reklama na Havelskou korunu....:-))

365 - den 91. - SOLNÁ JESKYNĚ

Potřebovala jsem přátelům koupit vánoční dárky - permanentky do solné jeskyně, kam jezdí Honzík se školkou.
Když už jsme tam dojeli, tak Honzu napadlo, že bychom tam s Honzíkem mohli strávit jednu kůru, abychom se kapku dali do kupy (hlavně já)...

Napřed jsme ale jeli k babí na oběd a odtud se opět vrátili. Měli jsme štěstí - daná hodina nebyla obsazená a s Honzíkem jsme tak měli možnost vybrat si z několika místností s klasickými lehátky a dekami. - solná jeskyně je od podzimu nově otevřená a je největší v Evropě...

Jenže Honzík si samozřejmě vybral "dětskou" místnost, kde se ve stěně promítají i filmy - společnost nám dělal Krteček:-)
Byli jsme tam sami a tak jsme si chvíli házeli s míčem, Honzík si maloval, budoval v solném pískosvišti a snad nejvíce ho bavilo dostavovat zříceninu , která je postavena podle skutečné ve městě.
Moc se nám tam líbilo a nádherně se nám dýchalo.

Byl to super nápad!! Zase si to někdy zopakujeme.

A ještě se musím pochlubit - včera jsem tu psala o cukroví a mé mamince - tak dnes ho velice chválila a to je pro mne ta největší poklona!

365 - den 90. - VZOREK CUKROVÍ...

Zítra jedem k mamince na oběd a tak jsem jí připravila vzorek cukroví.
Nejsem tak zdatná "pekařka" jako ona - ač povoláním zdravotní sestra, tak vždy pekla cca 30 druhů i pro naše známé... Dnes, ve svých 80ti letech už jen cca 15 druhů....
Jenže její cukroví bylo a je vždy nepřekonatelné.
S narozením Honzíka jsem ale v obrovské euforii chtěla mít vánoce i s nějakým vlastnoručně upečeným cukrovím. Každý rok se tedy snažím vytvořit několik druhů a pak se s maminkou vzájemně doplňujeme. Mám to aůe složité v tom, že potřebuji mít jiné druhy, než peče maminka.
Pečivo rozdáváme i nejbližším přátelům, tak aby neměli stejné...
Jsem zvědavá, jestli mne maminka pochválí - její pochvala je ta nejdůležitější....

365 - den 89. - UŽ MNE TO NEBAVÍ....

Asi to znají všichni.... Prostě není čas na vyléčení neduhů...
Už několik týdnů nestojím za nic.... Mám už za sebou antibiotika a dnešní návštěva u dr. opět nedopadla nejlépe.... Díky mne se farmaceutický průmysl nezhroutí.....

365 - den 88. POLEPENÉ DÍTKO....

Už je to tady..... Nedávno jsme se bavily s majitelkou bazénu, že v současné době letí "samolepky" a kdo se v tom neorientuje, jakoby nebyl...:-) Děti si to údajně mění už ve školce a na základce jde už o "těžký obchod"...:-)

Takže jsem od ní dostala nalejvárnu, protože jsem asi do té doby neexistovala a ona jako matka 2 dospívajících dcer a jednoho prvňáka má už své zkušenosti....
Přiznávám, že já se orientuji ještě tak v "céčkách", ale tohle..... Nechala jsem se poučit a jelikož se mi některé obrázky i docela líbí, tak jsem je zakoupila, abych byla připravená.....
Mikuláš donesl Honzíkovi sadu autíček i se sešitem a nadšení bylo alespoň z obrázků....

Dnes jsem si přišla pro dítko do školky a málem jsem omdlela - měl ruce celé polepené a hrdě hlásil : "to jsem dostal od Patrika...!" Učitelka jen pokývala hlavou, že se tím baví už asi půl hodiny.....
Honzík mi ale hned oznámil, že to nesundá a pojede takto domů.....

Jen jsem si v duchu pomyslela "už je to tady..".....

365 - den 87. - SADA PRO MAMINKU

Je to tak vždycky - všichni přátelé kolem mne už mají hvězdičky a mamince jsem dodělala její sadu teprve dnes.....
Že nemám pro sebe ani jednu snad nemusím zmiňovat....

365 - den 86. - VÁNOČNÍ BESÍDKA

Dnešní vánoční besídka se vydařila! Dětičky byly úžasné a měly připravený krásný program.
Písničky, tanečky, básničky.

Po besídce následovala nadílka a každý chlapeček nalezl pod stromečkem krásné auto a na každou holčičku tam čekala krásná panenka. Děti byly nadšené!

A po programu čekalo na rodiče a děti ve vedlejší třídě milé pohoštění s učitelkami třídy.

Krásné odpoledne a večer!

365 - den 85. - BANÁNOVÉ SOUDEČKY

Zítra má Honzík ve školce vánoční besídku a každý má přinést něco dobrého k posezení u kávičky. Pečeného bude asi dost, tak jsem připravila krabici nepečených banánových soudečků.

365 - den 84. - ZAPÉKANKA

Když je v sobotu čas, tak rádi vyrážíme do Holešovocké tržnice. A to nejen za nákupy čerstvé zeleninky, ovoce, krásných květin, a mnoha dalších věcí, ale i za dobrůtkami.....
Mezi naše favority patří "zapékanka" ve všech obměnách.
Ta na obrázku je tuňáková a pro Honzíka je to malá svačinka...:-)

365 - den 83. - A ZASE PERNÍČKY...

Dnes jsem se konečně dostala ke zdobení další várky perníčků, kterou jsem pekla jen proto, aby si Honzík mohl vykrajovat s novými formičkami (lokomotiva, traktor, domeček...:)) )
Pustila jsem si k tomu nádherné vánoční CD "KOUZLO" a najednou to šlo samo a rychle.....

365 - den 82. - VÁNOČNÍ KONCERT

Již po osmé jsme s Richardem pořádali tradiční benefiční Vánoční koncert pro jeden dětský domov na kraji Prahy.
Tentokrát ale netradičně ne v kostele sv. Tomáše na Malostranském náměstí, ale v kostele sv. Mikuláše na náměstí Staroměstském.
Lidé se dovnitř ani nevešli a ti šťastnější si 110 minut nádherné hudby a zpěvu opravdu vychutnali!
Jeden z nejvděčnějších posluchačů byl i Honzík, který zpíval (co znal) jak o život....:-) a celou dobu se nehnul z místa.
Po skončení jsme si ještě prohlédli nádherně slavnostně nasvícené náměstí.

Tato fotka sem patří - váhala jsem, jestli vložím nadšeného Honzíka, ale ten je tu častěji....

Maminka se v tomto kostele před více jak 50ti lety vdávala a teď tu tleskala svému "druhému" synovi.....

Já tu Richardovi tleskala při velikonočním pásmu v roce 2004 a za 4 dny jsem pak skončila v porodnici....

Pro každou z nás má tento kostel své kouzlo...

365 - den 81. - SMUTNÁ KNIHA....

Dnes mi pošťačka přinesla knihu od mého kamaráda. Vůbec není veselá.... Je o lidech, kteří pro kulturu něco udělali a v roce 2007 odešli do nenávratna....
Je mezi nimi i naše letitá kamarádka...

Dane, díky, že sis na mne vzpomněl... je zvláštní, že se mé jméno ocitlo v takové knize, ale vzhledem k souvislostem se vůbec nezlobím..... díky....

365 - den 80. - PRVNÍ DRÁTOVANÁ...

I mne v noci postihly problémy, které trápily Honzíka den před....
Když jsem se kapičky zmátořila, tak jsem zkusila první pořádnou drátovanou hvězdičku.
není to ještě to pravé, ale mám z ní radost!!

365 - den 79. - OPOŽDĚNÁ NADÍLKA

Dnes večer po koupání se u nás ještě nadělovalo... Tedy Mikuláš....
Nechal nám o víkendu na balkoně pro Honzíka "punčochu".
Jenže nedělní návrat po úžasném víkendu byl trošičku jiný, než jsme původně plánovali...
Honzíka v tu dobu zajímal jen kýbl u postele a jestli doběhne na ono místo....
Takže punčocha přišla na řadu až dnes večer.....

365 - den 78. - BÍLÁ NADÍLKA

Takhle nádherně to venku vypadalo kolem 3 hodiny ranní..... Krásně sněžilo a v tu dobu v chalupě sedělo u jednoho stolu, jedné lahve Labrusca a množství korálků a drátků pár nadšených budoucích korálkářek...:-)

Dopoledne začalo opět bobováním - tentokrát na krásném napadlém sněhu! A vrchní "vlekař" Honza se měl co ohánět, aby uspokojil všechny sportovce.....

Nadšení ze sněhového přídělu nemělo konce.......

Bohužel, vše krásné jednou musí skončit a po obědě se vyráželo k domovům..... V tu dobu ale některé posádky vozů měly už rychlejší pohon....
A ti, kdo dojeli domů "v klidu", si svůj díl vybrali na domácí půdě......

Ale byl to nádherný víkend!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

365 - den 77. - KRÁSNÝ DEN!

Dnešní den byl opravdu nádherný a plný zážitků. Díky skvělé partě jsme se už v pátek večer ocitli ve skvělé chalupě na Šumavě.
A dnes ráno jsme se probudili a na louce vedle nás byl skvělý sníh na bobování - takže rychle ven a užít si bílého nadělení!
Obrázek je focen ale v době, kdy boby již zaslouženě odpočívaly po vykonané práci a jejich řidiči šli na oběd....

A aby to bylo spravedlivé, tak sem patří i hlavní bod dnešního programu - Mikulášská nadílka.....
Takže se děti hezky posaďte - na schodech je již slyšet řinčení řetězů.... Někdo mezi nás přichází......

A takhle ten krásný den skončil - alespoň pro nejmladší obyvatele chalupy....

365 - den 76. - JAFFI, PROMIŇ......

Ano, promiň, ale když se v mém blogu postupně přestavili všichní mí krasavci, tak tenhle opozdilec zde chybět nesmí.....
Jen se mi nějak nepodařilo zvěčnit, co má květů ze všech stran.

365 - den 75. - "VAŘENÁ SEKANÁ"

Už několikrát jsem zmiňovala, že nefotím kuchařku a pokrmy fotím velmi nerada.
Tyhle válečky "veřené sekané" jsem ale zvěčnit musela - jsou ještě teplé a nerozkrojené - o víkendu si na nich budou pochutnávat přátelé - doufám..:-)
Recept kdysi maminka přinesla od kolegyně z nemocnice a vždy se slaví s hotovým výrobkem úspěch....

365 - den 74.- A ZASE HVĚZDIČKY.....

Možná už je to posedlost.... ale krásná!!!!
Když mám chvilku volnou, tak prostě dělám v noci hvězdičky - naučila jsem se je před několika týdny a stále ještě nemám pro sebe hotovou sadu....
Tuto modrostříbrnobílou jsem dělala na svoji 1. zakázku Honzíkově lektorce plavání a mé cvičitelce aquaaerobiku. Moc se jí u mne líbily a hned je chtěla také...
Udělaly jí velikou radost a mně také......

365 - den 73. - PERNÍČKY

Co Honzík pečlivě vykrájel a společně jsme upekli, čekalo na ozdobení.
Jsem naprostý antitalent na malování a byla jsem vděčná za každou radu od profesionálních perníkářek...
Takže jsem se pustila do zdobení - není to samozřejmě perfektní, ale fotografie s takovým množstvím perníčků je naštěstí hodně milosrdná....
Jsem zvědavá na další várku, kterou musíme udělat na přání Honzíka...

365 - den 72. - TENTOKRÁT BÍLÝ KRASAVEC...

Tento fešák mne dnes opravdu potěšil. Vykvetlo mu hned několik kvítků i přesto, že jeho větvičky teprve zakořeňují ve vodě....
Jemu to ale zjevně nevadí.. A nebo vykvetl, aby na sebe upozornil, že už by mohl bydlet v zemi...