Po krátké pauze jsem přijala pozvání na 40.Filmový a televizní festival Oty Hofmana v Ostrově.Poprvé jsem do tohoto města přijela ve svých 16 letech a od té doby jsem tu i s letoškem byla 22x! A jelikož můj manžel nemohl jet se mnou, tak mi doprovod dělal malý velký chlap, který si to po celou dobu velice užíval.
Vždy jsem se sem velice těšila - člověk je tu mezi přáteli a cítí se být součástí města, které za celou tu dobu vykvetlo do krásy. Dříve bylo šedivé a dnes září architektura 50tých let svěžími barvami!
V den zahájení byl odhalen památníček člověku, který dal festivalu jméno. A jelikož jsem měla tu čest tohoto úžasného pána poznat a dokonce jsem byla požádána o tykání, tak teď jen krátce - "Děkujeme Ti, Oto, za vše co jsi pro dětského diváka i jeho rodiče udělal!!!!"
Ostrov - to jsou i postupně opravované památky - tou poslední je klášterní areál - to se musí vidět - je to nádhera!! To vše bylo otevřeno tento rok a slouží kulturním akcím.
Ostrov - to je pro mne barva zlatého říjnového listí. Když do zámeckého parku s letohrádkem zasvítí slunce, tak je to jako v pohádce!
Ostrov - to je množství výstav a kulturních akcí. V již zmiňovaném kláštěře právě probíhala výstava večerníčků a Honzík byl ve svém živlu....
Musel si vyzkoušet i Večerníčka...
Večer byl zakončen slavnostním společenským večerem. Honzík ho pojal ve vedlejším sále po svém - skládal si hlavolamy... Ve 23 hod si k tomu přizval i pomocníka a oba se náramně bavili...Nechápala jsem, kde se v něm brala ta energie - z domova jsme ráno vyjížděli v 7.15, viděl 100minutovou pohádku (již podruhé), dětské divadlo, výstavu, prošli jsme nové ekocentrum se zvířaty, zvládl prohlídku kláštera a parku, besedu... poté už jsem ho dotáhla přes protesty do auta a stačily 4km, aby spinkal - alespoň hodinka byla dobrá...
A pak nádherný ohňostroj a večírek...
Žádné komentáře:
Okomentovat